Tak jsem se vrátil domů. Nevím jak to, ale po dvou týdnech střídavé velké deprese a občasných záchvěvů spokojenosti jsem konečně šťastný. Ale trochu popořádku.
"Ty se tváříš jako Filip, ty musíš být Filip!" I tato věta padla na začátku mše svaté v kostele Nejsvětějšího Salvátora na Starém Městě v Praze krátce po 19 hodině. Po úvodní písni Veni Creator jsme byli totiž hlavním koncelebrantem a hlavním…
Má nejmilejší, tak Ti zase píšu. Vím že ráda čteš všechny listy plné radosti a nadšení, které Ti posílám, ale tento asi bude jiný. Je mi to líto, ale nedokážu ze sebe teď vydat nic než smutek. Jak bych měl místo inkoustu ve svém peru zkapalněnou…