To je moje skrýš před světem... jestli chcete, vejděte, ale skloňte hlavu, mám tu nízký strop...

Půl roku poté

26. 3. 2010 15:03
Rubrika: Novinářova zpovědnice | Štítky: tema:ctnosti

Dokážete mi teď hned říct, co jste měli k snídani? Co jste dělali včera? A před týdnem? A před půl rokem?! Obvykle mívám takové výpadky, že si nemůžu vzpomenout co se stalo a co si nenapíšu, jako by nebylo. Tak proč si doteď pamatuju úplně přesně půl roku starou akci? Protože do České republiky tehdy přiletěl papež!


Ty týdny, ba dokonce měsíce příprav, modliteb a plánování. Kolik lidí nemohlo poslední dny před příletem samou únavou udržet otevřené oči a kolik dalších zase nervozitou usnout? Každý jistě zažíval památné pocity, když si balil na setkání s papežem... Nezapomněl jsem na nic? Nebude mi něco chybět? Ale nakonec jsme se všichni (více či méně) dostali kam jsme chtěli: letiště Tuřany v Brně.

Byl jsem spolu se svými přáteli (a ještě pár lidmi, které jsem do té doby neznal) součástí propagačního stánku signály.cz. Viděli jste nás? Věřím že ano :) Možná to pro nás bylo složitější než pro běžné poutníky a poutnice, ale i tak jsme se z celé návštěvy snažili, co nám síly stačily, vytěžit pro naši spásu co nejvíc. Všechny myšlenky, které Svatý Otec vzpomenul ve svých promluvách se pečlivě ukládaly do našeho podvědomí, i když jsme se třeba probírali perníčky nebo se snažili napsat nějakou online reportáž. A i když jsme třeba byli do noci k dispozici všem návštěvníkům stánku, ať už nakupujícím nebo těm dychtivým po autorizaci, tak jsme pořád byli hlavně poutníky na setkání se Svatým Otcem.

Benedikt XVI. (by novakow)

Přesto přese všechno jsem si ale nejdřív, než jsem začal psát těchto pár odstavců, otevřel všechny papežovy promluvy, které měl po dobu svého pobytu v ČR a pomalu a pečlivě si je pročetl. Některé, jako třeba tu z jeho setkání s rodinami v Praze u Pražského Jezulátka, jsem slyšel (resp. četl) poprvé, ale když jsem se dostal k těm promluvám v Brně nebo k těm ze Staré Boleslavi, jako bych se vracel v čase.

Benedikt XVI. mluvil o ctnostech a teď, po půl roce o nich mluvíme zase. Naděje - jediná "jistá"a "spolehlivá" - je v Bohu, to byla ústřední myšlenka z Tuřan, víra - hledání v každém okamžiku Boží vůle a povolání k svatosti, tedy touha, aby plnili své povinnosti věrně a s odvahou a nehleděli na vlastní sobecký zájem, ale na společné dobro - a nakonec i láska - k Bohu, Jeho synu Ježíši, Jeho církvi a k sobě navzájem.

Tak co? Vzpomínáte si už?

Zobrazeno 1741×

Komentáře

DiváBára

Vzpomínám...=)<br />
Absolutně se mi nechtělo... Ale jak jsem pak byla ráda, že jsem jela, když jsem potkala spoustu známých z celé republiky, vlajku Austrálie a lidé ze setkání tam. A mluvil mi přímo do duše. A já si zas mohla připomenout, pro co jsem se ve svém srdci rozhodla. A posílit se v tom.=) Noční potom byla krušná, ale rozhodně to stálo za to...=)

Meruňka

Vzpomínám... <br />
Mooc se mi nechělo vstávat, hlavně ten druhý den do Boleslavi. Ale bylo to pro mě ještě krásnější než v Brně. V Boleslavi jsem si to vychutnala jako "obyčejný poutník" a v bezvadném společenství kamarádů.

Exi

Vzpomínám Pán mi v ty dny dal světlo, teď se nějak ztratilo a nechápu jeho vůli ... a vrátil jsem se do temnoty, kde jsem byl dřív, než jsem uvěřil ... a stal se ze mne nový tvor

Renata Svobodová

jasně, že vzpomínám. :) Sice ne na Brno, ale zato setkání v Boleslavi ve mně nechalo nesmazatelné stopy. :) Ještě teď si broukávám písničky, které jsme pro tu chvíli tak dlouho cvičili...

Zobrazit 4 komentáře »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz