Čtvrteční sloupek občana Severuse Septima

 

Přemýšlel jsem, že bych dnešní tradiční sloupek věnoval židovskému svátku pascha, který právě o tomto víkendu bude probíhat, ale aktuální jeruzalémská situace mi říká, že byste radši slyšeli něco více o Ježíši Nazaretském, který je pravou hvězdou dnešních dnů.

 

                                                 

Někteří ho obdivují, jiní zas neskrývají své antipatie, ale každý o něm mluví. Co je to za člověka, že na sebe strává tolik pozornosti? Takže nakonec jsem se rozhodl spojit obě témata dohromady. Jak slaví Pomazaný svátek Přejití?

Už od svého vjezdu do bran města, kterého jsem byl náhodou svědkem se mi ten člověk zdál zajímavý. V prostých šatech ale na oslu, přece v něm cosi vzbuzovalo respekt, ale skrze všudypřítomné davy, jsem ho mohl se svým zápisníkem jen pozorovat z povzdálí a k pořádnému interview nebyl prostor. Když byl ve městě, investoval jsem do kurýra, aby zaběhnul do Betánie, kde byl ubytovaný u pana Lazara, aby zjistil, kde bude Nazaretský se svými kumpány slavit večeři. Otrok mi podal zprávu, že v Betánii není tak velké triclinium, aby se tam vešlo třináct osob ke slavnostní večeři, takže jsem začal obcházet větší i menší hostinská zařízení v Jeruzalémě. Jaké bylo když jsem si včera všiml dvou z jeho soudruhů, jak šli dopoledne po městě. Opatrně jsem se vydal za nimi, když došli až k pumpě, kde zrovna stál muž a nabíral vodu. Oni přišli k tomu podivínovi, který se choval tak zženštile, že dokonce chodil i pro vodu, a něco mu pověděli. Neslyšel jsem vše, ale zaslechl jsem, že mluvili o pánu, čímž mysleli asi toho svého rabbiho. Podivín je přivedl do (na Jeruzalémské poměry) honosného domu, neboť byl stavěn už jako dvoupatrový , kde v poschodí bylo připravené triclinium k večeři. Pochvíli, když oba vyšli ven, připojil jsem se k nim a otázal se na pár drobností.

Nechtěli, aby byla zveřejněna jejich jména ani iniciály, takže je ani neuvádím, v našem rozhovoru mi řadu věcí vysvětlili (více povím příště) a nakonec mi poskytli skvělou příležitost.

Když večer dorazil zbytek apoštolů s Ježíšem, já ležel na střeše a kusem odkryté střechy jsem viděl dovnitř. Ježíš i ostatní apoštolové jedli po římském způsobu, jak je v dnešních časech obvyklé. Leželi na rohožích, poskládaných do půkruhu po obvodu triclinia, na levém boku a jídlo nabírali pravou rukou. Celé séderová večeře měla několik obvyklých chodů, ale před tím, než vůbec začali jíst, tak se Ježíš zvedl a omyl všem svým apoštolům nohy (!). Když zanechal té obscénnosti, kterou jak všichni víme mohou ve slušné společnosti činit se ctí jen otroci a pak matky svým dětem, započali s jídlem. Když byli asi u třetího chodu, Ježíš zřejmě vypil moc vína, neboť začal propadat paranoie a povídal, že ho někdo z nich zradí. Prý ten, kdo s ním namáčí chléb v míse (což můžeme do latiny přeložit jako ten, kdo je dobrým přítelem). Divím se, že těch svých podobenství a přirovnání nenechá ani u jídla. Zřejmě mu to tak vyhovovalo, neboť u čtvrtého chodu už se svým spolustolovníkům snažil namluvit, že ten chleba, co drží v ruce je jeho tělo. Bylo zvláštní, že ani nevypadal, jako že je opilý, ale podle mě je to všechno způsobené tím levným vínem, které se teď prodávají ve slevách před Paschou, aby mohlo být víno na každém stole.

Když dojedli, všichni (kromě jednoho, který šel asi něco zařídit) ještě leželi na rohožích a trávili po vydatném jídle a konverzovali. Ježíš se jevil dosti deprimovaným, neboť stále říkal, že musí odejít a oni nebudou moci jít za ním. Po hodné chvíli se konečně zvedli se slovy: „Vstaňte, pojďme odtud!“ odešli na Olivovou horu, kam chodili tak často, na místo, které se jmenuje U Getsemanů, nebo tak nějak, a tam se modlili. Tedy Ježíš se modlil. Pozoroval jsem je sice z dálky, ale dobře jsem si všiml, že všichni ostatní usnuli. Odešel jsem tedy zpátky do Jruzaléma a jal se zapsat rychle tento sloupek, abych stihul ranní uzávěrku novin.

Asi jsem byl bláhový, když jsem si myslel, že pokud strávím téměř pět hodin tak blízko toho Mistra, tak se dočkám nějakého zázraku, o kterých lidé tolik vyprávějí a budu vám moci o něm napsat, ale podle mě je celý Ježíšův příjezd i učení značně mediálně nafouknuté. Ano, umí mluvit před lidmi a jeho PR by mohl závidět kdekterý altruista, ale přeci jenom, pokud chcete vidět něco neobvyklého, tak vám spíše doporučuji pondělní program v cirku.