Výroční zpráva

Editorial

Zpravodaj na toto období před Paschou se věnuje převážně výročnímu výčtu všeho, co se v chrámě používalo a spotřebovalo, abyste si udělali menší přehled o provozu Božího svatostánku. Následuje krátká zpráva z volby velekněze a z poslední schůze velerady. Na závěr jsme zařadili tradiční rubriku smějeme se s Rabbim.

Krásné prožití svátku Paschy přeje za celou redakci Zpravodaje i všechny kněze a chrámové služebníky:

editor Annáš

Čísla

V chrámu letos obětovalo 7 545 213 mužů, žen a dětí, u oltáře se vystřídalo 1325 kněží z kmene Levi. Konsekrovalo se 1 596 541 beránků ve stáří jednoho roku, bezvadných, 2 beránci ve stáří jednoho roku, vadných, 5 199 999 holubů a holubic 3 547 býčků a 2 sloni.

Na přípravy na svátek Pascha bylo spotřebováno: 31,5 logů oleje, 270 éf vína a 17 issárónů vody do kádí očisty, 302 kikkárů kadidla a 9758 voskovic. Do chrámvé pokladny se vybralo na 35 421 talentů stříbra. Pán Bůh zaplať za ty dary!

zapsal Annáš

Co se děje v Chrámu?

Veleknězem, po dlouhém rokování a několika kolovém tajném i veřejném hlasování byl letos zvolen Kaifáš s poměrem 55:35 mezi zákoníky a se 76 procentní převahou u kněží. Nám nezbýva než mu poblahopřát a modlit se, aby byl následující rok co nejklidnější a jeho řízení Bohu milé.

zapsal Annáš

Poslední jednání

Velerada se sešla v počtu 85 řádných členů. Prvním bodem jednání bylo zvolení barvy chrámové opony na příští Paschu. Zvláště mladší zákoníci navrhovali, aby dosavadní opona byla vyměněna za novou, pohyblivou a zvedací. Mladší farizej Josef dokonce navrhoval celý systém několika opon, přičemž by první byla nehořlavá, další pokreslená výjevy ze stvoření světa a poslední látková rozhrnovací. Jeho návrh byl okamžitě shledán zcestným a následně smeten ze stolu. O návrhu dalších radikálních zákoníků na výměnu stávají bylo hlasováno s výsledkem pro 21:64 proti. Zůstává stávájící, nezvedací chrámová opona, potažená červeným batistem a to na věky věků.

Dalším bodem byly vzrůstající nepokoje v Jeruzalémě. Byl předložen návrh zatknout původce všech nepokojů okamžitě, na základě předchozích svědectví, pro zachování klidného průběhu svátků. Tímto původcem byl jednomyslně uznán Ježíš Nazaretský, zvaný tež neprávem Pomazaný z Galileje. Na tento příspěvek zareagoval velekněz Kaifáš, který požádal o slovo. Prohlasil, ze se už dříve o tom domlouval se staršími a poznamenal, že Nazaretského se musíme zmocnit lstí a pak musí zemřít. Potlesk, který zaburácel celou poradní síní, trval téměř celou minutu. Pak velekněz pokračoval připomínkou, že se to ale nesmí stát při svátečním shromáždění, ale nejlépe někde stranou, aby se lid nebouřil. Všichni přítomní zákoníci i kněží byli za jedno s rabbim Kaifášem, který proto pokračoval.

Dnes prý za ním do jeho sídla přišel muž, který se představil jako jeden z Ježíšových apoštolů jménem Iškariotský Jidáš (25). Muž prý neotálel, ale přímo se na něj obořil, kolik dostane zaplaceno za vydání Ježíše veleradě. Po kráké poradě se zákoníky byla stanovena odměna 30 stříbrných, neboť tak Mojžíš ustanovil ve své druhé knize cenu za krev otroka. Tento Jidáš s cenou souhlasil a pak odešel, že se vrátí a přivede ho.

Kaifáš ještě připomněl, že pokud by si Hospodin nepřál, aby Ježíš zemřel, neposlal by toho apoštola do jeho domu. Při této řeči se mnohým vybavila slova, která vyslovil už dříve v souvislosti s Nazaretským: „Je lépe, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby zahynul celý národ.“ Veleknězův návrh zatknout Ježíše lstí se všem líbil a byl proto jednomyslně přijat.

zapsal Annáš

Smějeme se s Rabbim

„Co jsi měl včera k večeři?“ zeptal se kain Abela.

„Kdybys mě zabil, tak si nevzpomenu,“ odpověděl Abel.

Kain ho zabil a Abel si nevzpoměl

Ročník 33.