Užitečná smrt

Tak jsem jednou zase seděl na mši a při evangeliu mě něco trklo do uší. Ale fakt.

Dnešní klasika,  Ježíš se vrací domů a tak si ho jde poslechnout celé město. Proč ne, přeci jen už byl nějak slavný a když přijde mezi svý, tak se každý chce přesvědčit, jestli je to fakt pravda, co se o něm vypráví. Tohle mě teda nepřekvapilo, vždyť každou neděli se čte, jak je Ježíš slavný a co všechno dokázal.

Co mě teda trklo (první trknutí), tak fakt, že ten chudák chromej měl čtyři fakt dobrý kámoše, co ho vzali a donesli až k tomu místu, co Ježíš mluvil. Měl bych já takový kámoše? Nebo jsem se zeptal i jinak, koho bych dokázal já vzít? A pak ne uplně zcestná otázka, kdo by mě unesl?

Hned na vzápětí je v evangeliu popisována  taková lehce inženýrská pasáž, kde ty čtyři rozeberou střechu nad místem, kde Ježíš mluví a pak spustí chromýho dolů. Hebrejské domy asi musely vypadat jako lego, když něco takového nikomu nevadilo. Spíš mě překvapilo (trk), že ty kámoši měli provazy (nebo na čem ho spouštěli) s sebou... buď to měli už v plánu, nebo skauti hadr.

Ježíš pak dál říká, že pro víru jeho kamarádů mu odpouští hříchy. Trknutí třetí, pokud jste to nepoznali. Jasně, mysleli si, že ho uzdraví nebo alespoň řekne pár slov útěchy, proto se taky s ním táhli celou tu cestu, ale on mu pro JEJICH víru odpustí hříchy? Tak tohle kupodivu nepřekvapilo jen mě, ale i tu skupinu farizeů, co tam byli... Ale aspoň díky nim Ježíš toho chudáka uzdravil. Asi věděl, co se stane a proto ho neuzdravil rovnou (stejně jako to udělal s Lazarem). 

Jo, dnešní evangelium fakt stálo za to, ale vy byste asi chtěli vědět, proč jsem to pojmenoval užitečná smrt, viďte?

Při každém proměňování zvláště prožívám chvíli pozdvihování. Říkám si, proč vlastně oslavujeme a opakujeme chvíli, kdy jeden člověk zemřel? Co je na tom tak neobvyklého? Jde totiž o to, že tenhle člověk měl tu nejméně zbytečnou smrt, vždyť zemřel za každého z nás. A co je opakem zbytečného? Přeci něco užitečného! Oslavujeme válečné hrdiny i hrdiny, co se obětovali při nějakých živelných katastrofách, tak proč neoslavit hrdinu, co zemřel za úplně každého z nás? A to ani nemusel.

Tenhle článek jsem mohl pojmenovat Proč rád chodím do kostela, nebo Co mě trklo v evangeliu, ale, ruku na srdce, četli byste ho?